26/08/2014

all the bricks of Brick Lane



...and the last bit of Whitechapel's East End Thrift Store with The Holy Mountain on TV and supergood 80's music I've never heard before. And the high-waisted vintage silk trousers I got from here... couldn't love them more.
(I decided to try to write this post completely in english for the first time because, well, I wanted to)


23/08/2014

What happens in England, stays in England.

Netuším, jak se začíná a ještě jsem nezjistila, jak se končí. Všechno se prostě.. stalo.
Díky PePe.

,,Jaký je tvůj plán?"(nebo tak nějak zněla ta otázka, nechci nikoho citovat když vím, jak si někdo přikládá důležitost kombinaci slov a následném znění věty. třeba já.)
Shit. Já nevím. Můj jediný plán byl vynořit se z ponorky a to se mi povedlo tak rychle, že moje první opravdová vzpomínka začíná flaškou padající do Temže.





V podstatě neustále jsme se ztrácely na neuvěřitelná místa a... jo, našly jsme Jubilee street. Jen úplně nevím, o které z nich to vlastně Nick zpívá, protože těch nápisů bylo do londýnských chodníků vryto asi milion sto padesát tisíc.

Nejradši mám na Londýně skrytá, trošku nebezpečná místa (bez turistů, hlavně bez turistů!). Sem, na Whitechapel, jsem se vrátila ztratit ještě čtyřikrát.

26/07/2014

Fake teen angst, real bruises


A možná, že i ta první část byla real, možná víc real než ty modřiny, ale to už si nepamatuju.

10/07/2014

Before everything changed



Nechala jsem vyvolat fotky focené rok zpátky a uvědomila jsem si, jak rychle se změnilo úplně všechno, co jsem tehdy považovala za samozřejmost.

04/07/2014

And I am a worrier...

what have I achieved  | I am a good person | So I had believed | And now I am worrying | That I am too naive to change the world

Miluju tyhle fotky a chlapce, který stál za fotoaparátem.

Ale fakt nemiluju to, co se mi teď děje v hlavě. Nějaký existencionální otázky nebo co.

30/06/2014

Is 1 a.m. too early or too late

Nejkrásnější zakončení Mikeovi hodiny bylo když řekl, že vlastně neví, co nám dal za známky, protože na nich stejně nezáleží.

Je přede mnou nejtěžší období v roce, kdy se mám sama rozhodnout, jak nakládat s volným časem. Nemůžete si prostě vzpomenout na všechno, co jste chtěli dělat, když jste nemohli dělat nic. Od toho jsou zápisníky, jenže já si vždycky tak nějak naivně myslím, že si to nepotřebuju zapisovat, protože si to zapamatuju. Zapisuju si tam jenom kdy jsem dostala facku, co se mi zdálo a další useful things.

Dnes jsem jedla jen jídla od P. Pizzu k snídani, Palačinky k večeři. A Pčokoládu a Peanuts.

Tohle je absolutně useless post.

(a tohle byla úžasná věc, o které možná někdy napíšu)

22/06/2014

Saint V

Vidím jen věci, co chci vidět

a jsou to vážně krásný věci

08/06/2014

v mezičase

Měla jsem volno
Nikdo mě nenutil kreslit plány a kopce, nemusela jsem používat zelenou
konečně 

Tak jsem kreslila a použila barvy plný optimismu


04/06/2014

6€ in Thai Paradise

V Pokoje II.

Až Bude Celé Dění Existence Fiktivně fungovat.

Alice, ALICE, be brave.